VAVAU LAHI RUGBY UNION TOURNAMENT FOR 2025

Date:

‘E KAMATA E FEAUHI TOURNMENT ‘A VAVA’U ‘I HE ‘AHO 31 ‘O ME 2025 PEA KOE FINAL LEVA ‘O E FE’AUHI ‘I HE ‘AHO 1 ‘0 NOVEMA 2025

1. KO E PALE ‘ULUAKI $10000 (TAHA MANO)

2. PALE FIKA UA $6000 (ONO AFE)

3. PALE FIKA TOLU $3000 (TOLU AFE)

4. PALE TAKI 1000 KI HE TEAM KATOA NA’E KAU HE FE’AUHI 2025 KO E FINAL ‘E FAI IA HE ‘AHO 1 NOVEMA 2025 KO E LESISITA S500 KI HE TEAM KO E NGAAHI MALA’E ‘AKAPULU ‘E FAKA’AONGA’I LOLOTONGA E FE’AUHI 2025

1. MALA’E ‘AKAPULU LEIMATU’A

2. MALA’E ‘AKAPULU FANGATONGO

3. MALA’E ‘AKAPULU KELANA

4. MALA’E ‘AKAPULU HAALAUFULI

5. MALA’E ‘AKAPULU VAVA’U HIGH SCHOOL KATAKI ‘O TOTONGI HO’O MOU LESISITA KI HE OFISA KOLO ‘O NEIAFU MR VAVA LAPOTA, PE KO SIAOSI PAONGO HALOTI BAR I LEIMATU’A, PE KO KATINIA LATU KI FELETOA PE KO ‘OPETI NAEATA KI HA’ALAUFULI, PE KO TOMIFA PAEA KI PUATAUKANAVE HOTEL ‘I NEIAFU.

KA HILI A E TOURNMENT ‘I NOVEMA ‘AHO 1 2025 ‘E HOKO ATU LEVA HONO FILI ‘A E FOI TEAM TAU FAKAFONUA A VAVAU, KE NAU FOLAU ATU KE TAU MO E HAU E TEAM A HA’APAI, HOKO ATU KI HE HAU ‘I EUA, PEA TOKI TA TUKU KI HE HAU ‘I TONGATAPU. KA ‘OSI IA ‘E HOKO ATU LEVA ‘A E FOI TEAM TAU FAKAFONUA ‘A VAVA’ KE NAU HOKO ATU O TOUR KI NZ KE TAU MO E NGAAHI TEAM FAKAVAHE ‘I NUUSILA. KO E TAU 2026 HOKO ATU AI PE FE’AUHI TATAU A VAVA’U, KA ‘E HOKO ATU IA KI ‘AOSITELEIA HILI ‘A E FE’AUHI ‘AKAPULU FAKAFONUA ‘A VAVA’U ‘I HE 2026

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here

Share post:

Subscribe

spot_imgspot_img

Popular

More like this
Related

Is Justice Still Blind in Tonga?

By Melino Maka | Tonga Independent News In every courtroom...

Tukuange ‘a e Fakangatangata – Ko e Taimi eni ke Tau Talitali Fakafeta’i ‘a e Kava mo hono Maketí ‘i he Lalolagi

‘Oku lolotonga fakavela ‘a e fe’ave’aki fekau’aki mo hai...

‘E TAUAKI FAKA’ILO NAI E PALEMIA MO E MINISITA FAKAFISI PEA MO E PALEMIA LE’OLE’O?

Talu ‘a e hu mai e Pule’anga fo’ou ‘i Sanuali 2025 mo e kamata ke toe fakalalahi ange ‘a e kee mo e kaikaila pea kuo a’u ‘eni ki he tu’unga kuo nau tau’aki fakamanamana “ke ‘alu ‘o faka’ilo” “ko hai ‘oku ilifia atu ki ho’o faka’ilo” “ko hai ‘oku ke fakamanamana’i” “’alu ‘o faka’ilo” “tuku ho’o loi” “’oku ‘ikai teu ilifia atu au kia koe” “ta hu taua ki tu’a” ko e to’o eni mei he ngaahi kongakonga lea ne fai aki e felauaki fefeka ko ‘eni ‘iloto Fale Alea, kae si’i fakalongolongo pe si’i Hou’eiki Nopele mo e Tamasi’i Pilinisi Kalauni, kae tuku pe ke fetakai atu pe kau fakafofonga fale alea kuo fili mai ehe kakai ki Fale Alea e kee mo e tauaki tauheleta mo e fakamanamana.